|
|
Vliv Karibské krize na politickou kariéru J.F.Kennedyho a N.S.Chruščova
Kopková, Ivana ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Karibské krizi a jejím vlivu na politickou kariéru prezidenta Spojených států amerických Johna Fitzgeralda Kennedyho a prvního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova. Komparativní případová studie zkoumá politické kariéry obou představitelů velmocí a srovnává jejich vývoj před i po Karibské krizi. Práce je rozdělena do kapitol, kde je nejprve nastíněna problematika Karibské krize, poté osobnost Johna Fitzgeralda Kennedyho a Nikity Sergejeviče Chruščova. Cílem této práce je komparovat důsledky Kubánské raketové krize. Důsledky, které se rozdílně projevily na působnosti dvou světových lídrů, a na vnímání jejich osobností širokou veřejností.
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
| |
|
|
"Zvláštní vztah" Velké Británie a USA za vlády Harolda Macmillana
Šilar, Adam ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Bakalářská práce "Zvláštní vztah" Velké Británie a USA za vlády Harolda Macmillana se věnuje analýze vztahu obou zemí v období 1957-1963. Zaměřuje se na hlavní témata a klíčové události vzájemného vztahu. Je zkoumán vztah ministerského předsedy Macmillana s americkým prezidentem Eisenhowerem i prezidentem Kennedym. Práce se zaměřuje na spolupráci na Blízkém východě, jadernou spolupráci, na snahy o vstup Británie do Evropského hospodářského společenství a na řešení berlínské a kubánské raketové krize.
|
|
|
Komentovaný překlad: Introduction (s. 1-21) in The Kennedy tapes: inside the White House during the Cuban missile crisis (Belknap Press 2000)
Hřibová, Katrin ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Jádrem této práce je překlad části předmluvy ke knize The Kennedy Tapes: Inside the White House During the Cuban Missile Crisis. Teoretickou část tvoří komentář překladu. Ten se skládá z překladatelské analýzy, která je vytvořena volně podle modelu Christiane Nordové a zkoumá vnětextové a vnitrotextové faktory. Následuje popis zvolené překladatelské metody, na který navazuje typologie překladatelských problémů a popis posunů vzniklých při překladu. Klíčová slova: překlad, analýza překladu, překladatelský posun, překladatelský problém, metoda překladu, karibská krize, John F. Kennedy, Spojené státy americké, Svaz sovětských socialistických republik
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
|
ExComm a Oleg Peňkovskij: Americký proces rozhodování během Kubánské krize
Kordač, Adam ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato práce pojednává o významu informací poskytnutých plukovníkem Olegem Peňkovským, důstojníkem u sovětského dělostřelectva a funkcionářem v GRU, americkým a britským výzvědným službám během let 1961 a 1962 v průběhu Kubánské raketové krize. Konkrétně se tato práce zaměřuje na jednání tzv. ExCommu (Executive Committee) a hlavních mezníků, které utvářely americký decision- making při reagování na rozmístění sovětských balistických střel na Kubě. Na základě odtajněných archivních materiálů CIA, přepisů nahrávek rozhovorů v Bílém domě a akademické literatury věnující se problematice americko-sovětských vztahů na začátku 60. let tato práce vytýká nejdůležitější aspekty Kubánské raketové krize a informací týkajících se sovětských raket. Práce analyzuje průběh Kubánské krize, přičemž poukazuje na hlavní události, což je následně dáváno do souvislosti s charakteristikami všech zúčastněných stran. Cílem práce bylo stanovit, zda informace od O. Peňkovského měly znatelný vliv na americká rozhodnutí během krizových dní 22. až 28. října 1962. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv Karibské krize na politickou kariéru J.F.Kennedyho a N.S.Chruščova
Kopková, Ivana ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Karibské krizi a jejím vlivu na politickou kariéru prezidenta Spojených států amerických Johna Fitzgeralda Kennedyho a prvního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova. Komparativní případová studie zkoumá politické kariéry obou představitelů velmocí a srovnává jejich vývoj před i po Karibské krizi. Práce je rozdělena do kapitol, kde je nejprve nastíněna problematika Karibské krize, poté osobnost Johna Fitzgeralda Kennedyho a Nikity Sergejeviče Chruščova. Cílem této práce je komparovat důsledky Kubánské raketové krize. Důsledky, které se rozdílně projevily na působnosti dvou světových lídrů, a na vnímání jejich osobností širokou veřejností.
|
|
|
"Special Relationship" v době vlády Harolda Macmillana (1957-1963)
Beranová, Monika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Práce analyzuje klíčové momenty z období vlády Harolda Macmillana jakožto ministerského předsedy Velké Británie a vlády Johna Fitzgeralda Kennedyho, prezidenta Spojených států. Velká Británie a Spojené státy disponovaly zvláštním vztahem, který byl založen na jejich úzké spolupráci. Macmillan s Kennedym vztah prohloubili osobním přátelstvím, které hrálo roli při řešení nastalých konfliktů v době studené války, kdy hrozilo jaderné zničení. Analýza dokazuje, že "Special Relationship" v období mezi lety 1957 až 1963 prošel dynamickým vývojem, avšak nikdy zcela neztratil svůj zvláštní status. I přes počáteční nedůvěru obou zemí po Suezské krizi, dokázali oba politici najít vždy kompromisní řešení. Díky jejich přátelství a hlubokému respektu se v dobách nejvyšší hrozby dokázali sjednotit. Názornou ukázkou osobního vztahu je například Karibská krize, kdy Kennedy byl v telefonickém spojení s Macmillanem a žádal ho o radu. Tímto se Macmillan stal jedním z hlavních poradců při řešení krize. Zvláštní vztah obou zemí neskončil v roce 1963, kdy Macmillan rezignoval a Kennedy byl zastřelen. Silná politika v rámci "Special Relationship" se projevila i v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.
|
|
|
Atomová zbraň jako nástroj míru.
Filip, David ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
V souvislosti s existencí jaderných zbraní, které nebyly během studené války po útoku na Nagasaki a Hirošimu znovu použity jako válečný prostředek proti civilním ani vojenským cílům, se snažím podat vysvětlení "ozbrojeného míru". Pokládám si otázku, proč obě supervelmoci (USA a SSSR) nerozpoutaly "horkou válku", která by byla pravděpodobně jadernou. Jako příklad nejkritičtější události mi poslouží kubánská krize, jejímž popisem lze pochopit řadu širších souvislostí. Práce ukazuje na vzájemné vztahy proti sobě stojících ideologií, které často ve vztahu k atomovým zbraním docházely ke stejným závěrům. Věnuje se vojensko-strategickému významu atomových bomb, které utvářely mezinárodní vztahy po celou druhou polovinu dvacátého století. Vedle vojenských aspektů se dotýkám i ekonomické interpretace nukleárního zbrojení a ekonomického potenciálu SSSR a USA. Proč docházelo nejdříve k jednostrannému a postupně i celkovému odzbrojování-snižování počtu jaderných hlavic? Vysvětlení se pokusím mimo historických událostí dokumentovat i použitím teoretických modelů.
|
host ::
RSS.